Venkovští lékaři

Velkým problémem venkovského prostoru je nedostatek praktických lékařů, ale stejně tak i odborných lékařů. Toto není jen otázkou na perifériích České republiky, jakou je například příhraniční město Kaplice, kde jsem starostou. Podle vyjádření další mých kolegů starostů, se kterými jsem měl možnost hovořit, i oni mají stejné problémy. Konkrétně v Kaplici v současnosti chybí některé odbornosti, jako třeba oční lékař. Lidé proto musí za ošetřením dojíždět, což je samozřejmě nekomfortní. Sedmitisícové město by si zasloužilo mít k dispozici široké portfolio lékařských odborností. V daném místě se nevyplatí podporovat lékaře, zní argumentace z úst zdravotních pojišťoven. Je jasné, že pojišťovny se na problém dívají z hlediska ekonomické efektivity. Pokud se pojišťovna rozhodne, nemusí uzavřít smlouvu s lékařem v určité lokalitě. V Kaplici přitom existuje zdravotní středisko, které je kapacitně připraveno na to, aby v něm působili různě zaměření lékaři. Garantem zdravotní péče ale není kraj, který má svou jasnou koncepci zdravotnictví. Toto právo dostávají zdravotní pojišťovny v návaznosti na finance z rozpočtu plynoucího do zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny tedy fakticky „tlačí“ spíše na peníze, ale nedostatečně vyhodnocují sociální přesah. Je to kraj, kdo by měl být garantem zdravotní péče a měl by vyhodnocovat potřebnost odborných lékařů v dané lokalitě. V návaznosti na to by měla pojišťovna uzavírat smlouvy s takto umístěnými lékaři. Pokud budu predikovat situaci v blízké budoucnosti, když se nic nezmění, lékaři se budou držet ve velkých městech, ale nebudou motivováni odejít do menších měst a obcí tak, aby poskytovali rovnoměrnou nabídku pro občany republiky. Je to logické, protože na venkově by se mohlo stát, že se stanou „rukojmími“ zdravotních pojišťoven. Dalším vlivem je proměna věkové struktury lékařů. Jakmile odejdou tito stávající venkovští lékaři do důchodu, nebude je mít kdo nahradit. Možná, že to bude znít příliš idealisticky, ale je to ze života: Pamatujete si slavného filmového doktora Skružného? To je jistý ideál venkovského lékaře, který znal nejen své pacienty, ale znal i jejich lidské osudy, rodinné anamnézy a disponoval znalostí prostředí, ve kterém praktikoval. Někdy je velmi často potřeba, aby byl lékař blíže pacientovi a potěšil ho lidským slovem. Jedná se tedy o mnohem širší úkol socializace prostředí. Venkovští lékaři mají tento potenciál.

Pavel Talíř, starosta Kaplice, kandidát na hejtmana Jihočeského kraje za KDU-ČSL