Povinná vojna jako posílení občanské odpovědnosti za veřejný prostor

Myšlenky na obnovení povinné vojny nejsou novinkou. Hovoří o nich veřejnost i politická reprezentace. Ve společnosti ale toto téma příliš nerezonuje, protože je spojeno se zaváděním dalších povinností. Měli bychom si však uvědomit pozitivní dopad na ochranu veřejného prostoru a povzbuzení odpovědnosti veřejnosti za dění v něm.
Chytrý je národ, který zná svou minulost, dokáže se z ní poučit, je empatický a zamýšlí se nad přítomností i budoucím směřováním společnosti. Koordinovaná akceschopnost a uvědomění si vlastních schopností a odpovědnosti za veřejný prostor dává jedinci, ale zejména celé společnosti pocit bezpečí a sounáležitosti. Souvisí to i s bezpečností státu.
Starostové všech obcí s rozšířenou působností mají povinnost organizovat odvody. Ty jsou v dnešní době natolik složité, že je těžké realizovat brannou povinnost v krátkém čase. Zavedení povinné vojny včetně praktického výcviku, má proto svou logiku. Pět až šest měsíců odborného výcviku by prospělo nejen mladým lidem, ale zejména celé společnosti. Vojenská služba by měla být vstupní branou do profesního života. Praktické zkušenosti musí brancům předávat profesionální armáda. Takové vzdělání je snadno uplatnitelné a vojna se nestane pouze ztrátou času.
Armádní výcvik vštěpuje lidem systémovost, základní návyky pro přežití, hygienické návyky, respekt i společenské chování. Vojna nesmí být ideologickou masáží, ale propracovaným souborem praktických dovedností. Mladí si mnohdy napoprvé vyzkouší odloučení od rodiny. Výsledkem je také posílení národní sounáležitosti.
Tyto myšlenky jsou důležité v době migrační krize. Nikoliv kvůli tomu, abychom se chovali militantně. Evropský prostor se naplňuje tolika vlivy, že pouze omezenými nástroji se taková krize nedá zvládnout. Chápejme zavedení vojny jako příspěvek k posílení stability a bezpečnosti v Evropě. Je potřeba mít schopnost bránit hranice EU, jíž jsme součástí.
Uvědomuji si, že se jedná o svazování společnosti další povinností. Jsem však zvyklý jednat systémově, i když se nemusí vždy jednat o populární kroky. Mladí lidé dnes příliš nechápou, co to je společenská odpovědnost a veřejný zájem. Hledejme proto efektivní nástroje pro posílení veřejného, občanského i rodinného uvědomění a odpovědnosti za prostor, ve kterém společně žijeme. Investujme do těch, kteří jsou budoucností národa, a vybavme je před vstupem do profesního života základními dovednostmi. Neomezujme svobodu. Zajisťme, aby svoboda byla stabilní a udržitelná.

Pavel Talíř (KDU-ČSL)
Autor je starosta Kaplice, krajský zastupitel a kandidát na hejtmana Jihočeského kraje.